Lokalizace skladu je jedním ze základních hledisek, která je třeba brát do úvahy při plánování stavby objektu. Je to faktor, který má vliv nejenom na jeho konstrukci, ale především na jeho strategii, která může sehrát podstatnou úlohu v konečném úspěchu nebo neúspěchu společnosti.
Analýza lokalizace skladu je tím delší a tím složitější, čím je větší společnost a tím pádem i její distribuční systém. Analýza musí zohledňovat čtyři základní faktory: výrobu, poptávku, náklady a konkurenceschopnost.
Aby se analýza co nejvíc přiblížila skutečnosti, je třeba v každém z výše uvedených faktorů zohlednit dvě kritéria. Jsou to finanční a obchodní kritérium. S vědomím výše uvedeného je třeba analyzovat některé proměnné.
Zaprvé je třeba ve vztahu k výrobku zhodnotit jeho druh a celkový počet, který bude skladován.
Zadruhé je třeba analyzovat náklady na infrastrukturu (pozemky, stavby a vybavení), přímé a nepřímé pracovní náklady, náklady na dopravu a překládku a také náklady na předplacené služby a pojištění.
Zatřetí ve vztahu k poptávce je třeba odhadnout počet a lokalizaci spotřebitelů, počet a velikost objednávek, křivku poptávky, relativní význam blízkosti a rychlosti dodávky.
Z pohledu konkurenceschopnosti je třeba zvážit lokalizaci skladů a také jejich efektivitu a obsluhu.
Některé proměnné vykračují mimo meze tohoto materiálu a musí být analyzovány majitelem skladu.
Analýzu lokalizace objektů je třeba provést pomocí analýzy těchto proměnných a také tří jiných parametrů, tzn. vlastností výrobku, výrobních schopností společnosti a zvláštních vlastností nutné distribuční sítě.
Vliv vlastností výrobku na lokalizaci skladu
Pro provedení analýzy vlastností výrobku, které mohou mít vliv na lokalizaci skladu je třeba zohlednit tři aspekty, tzn. trvanlivost výrobku, jeho vnitřní stabilitu a praktičnost.
Trvanlivost
Tato vlastnost určuje, jak asi by měly být vzdáleny distribuční sklady od spotřebních míst.
Výrobky s krátkou trvanlivostí, jako čerstvé ovoce a zelenina, musí být skladované velmi blízko bodů koncového prodeje, protože doba mezi jejich výrobou nebo sběrem a spotřebou musí být velmi krátká. Proto nemohou být tyto výrobky skladované v tranzitních skladech, protože i velmi krátká doba potřebná pro skladování v těchto objektech, má pro výrobek fatální důsledky.
Paleta s nákladem.
Naopak velmi trvanlivé výrobky, takové, jako téměř všechny průmyslové výrobky, nemusí být skladované ve skladech lokalizovaných velmi blízko spotřebních míst, přinejmenším ve vztahu vlivu času na jejich kvalitu, protože čas má malý nebo žádný vliv na udržení vlastností těchto výrobků. Výrobky tohoto druhu mohou tedy být skladované v libovolném skladu: centrálním, regionálním nebo tranzitním.
Vnitřní stabilita
Je to stabilita, kterou má daný výrobek. Může mít vliv na dopravu a bezpečnost výrobku. Pokud je výrobek vnitřně velmi nestabilní, je nutné použití zvláštní skladovací objekty, protože tato situace může ovlivnit fyzickou bezpečnost lokalizace a dokonce zdravotní stav okolního obyvatelstva. Typickým příkladem jsou chemické látky, jejichž sklady musí být lokalizované pouze ve dvou místech, tzn. ve výrobním závodě a v místě spotřeby bez jakýchkoliv meziskladů.
V diskutovaném příkladu se objekty musí velmi lišit svou velikostí, protože ve výrobním závodě se bude nacházet opravdový sklad, ale v místě spotřeby bude lokalizován pouze sklad s rozměry přizpůsobenými požadavkům a době dodávky mezi dvěma lokalizacemi.
V případě skladování materiálů s velkou vnitřní stabilitou není tento faktor tak důležitý, protože je možné použít libovolné řešení ze všech řešení uvedených v této publikaci.
Praktičnost
Alternativní řešení a praktičnost daného výrobku mohou určovat vlastnost omezující počet pohybů, které je možné provést se zbožím.
Velmi nepraktické výrobky, jako hromadné tekuté a suché náklady, musí být skladované na co nejmenším počtu míst, protože vlastnosti těchto výrobků způsobují, že náklady na ně rostou úměrně k jejich přelévání nebo přenášení. Je třeba mít na paměti, že častá změna lokalizace těchto výrobků může způsobit zhoršení jejich kvality a také snížení objemu. Nejlepším řešením je použít pouze dva druhy skladů: centrální sklad umístěný ve výrobním závodě a sklad surovin umístěný v místě balení zboží.
Po zabalení se toto zboží stává velmi praktickým a lokalizace skladu je zcela nezávislá ne jejich praktičnosti.
Výrobní schopnosti
Výrobní schopnosti společnosti (kterou umožňuje sklad) určuje množství zboží, které musí být skladováno. Je to relativní faktor, který je třeba hodnotit také v závislosti na poptávce na daný výrobek.
Jeho vliv na lokalizaci jednotlivých druhů skladu je možné hodnotit na základě stupně zpracování výrobku společností.
Stupeň zpracování výrobku
Ne ve všech odvětvích je používán stejný stupeň zpracování výrobku. Ten je závislý na specializaci společností, jejich přípravě a především na jejich výrobních schopnostech. Za účelem analýzy možností lokalizace skladu je možné tento faktor rozdělit na tři úrovně: nízkou, střední a vysokou.
Nejnižší úroveň se týká těch společností, které se s ohledem na charakter výrobku nebo vlastní výrobní schopnosti omezují pouze na třídění a balení surovin. Jsou to například potravinářské podniky z těžebního odvětví. Potřebný je pouze centrální sklad lokalizovaný v samotném výrobním závodě. Objekt se musí skládat pouze ze dvou částí: jedné na suroviny a druhé na zabalený výrobek. Jeho poloha v každém případě není závislá na množství zboží, které musí být skladováno.
Střední úroveň zpracování se týká těch společností, které obdrží surovinu, třídí ji a dále ji zpracovávají na několik jiných výrobků. Ve společnostech tohoto druhu se množství zboží, které musí být skladované, stává důležitým faktorem, který rozhoduje o lokalizaci skladů. V podstatě tyto společnosti potřebují tři oddělené sklady: jeden na suroviny, druhý na výrobky používané ke zpracování a třetí na hotové výrobky, protože výroba je obvykle prováděná ve velkých šaržích jak ve vztahu k jednotlivému výrobku, tak k několika výrobkům paralelně.
Pokud je množství skladovaného zboží malé, mohou být tyto tři sklady pravděpodobně lokalizované na stejném místě jako výrobní závod. Pokud je výroba velmi velká, je nutné vytvořit lokální nebo regionální sklady a někdy také mezisklady na polotovary nebo tranzitní sklady na hotové výrobky.
Společnosti, ve kterých je úroveň zpracování vysoká, jsou také závislé na množství získaného výrobku, takže jejich situace je prakticky stejná jako v případě společností klasifikovaných v kategorii střední úrovně. Rozdíl spočívá v nutnosti použití meziskladů pro regulaci jednotlivých etap výroby.
Nutná distribuční síť
Složení a rozmístění sítě potřebné k prodeji daného zboží má vliv na lokalizaci, počet a druh skladů, kterých je zapotřebí k jejímu vytvoření.
Nutná je analýza dvou různých faktorů jako jsou složení sítě a její způsob distribuce výrobků. Oba faktory jsou popsané níže.
Vliv složení sítě
Distribuční síť se může skládat z nezávislých prodejců (takových jako nezávislé podniky) nebo z vlastních poboček. V prvním případě je množství výrobků určených na skladování určeno výhradně na základě poptávky a počtu objednávek obdržených v síti. V žádném případě není třeba skladovat zboží první potřeby, protože to je úkol sítě.
V případě vlastních poboček je třeba kromě typických centrálních, regionálních a tranzitních skladů vytvořit v každém bodě distribuce centrum první potřeby. Tyto body se musí nacházet co nejblíž oblasti potřeb.
Vliv distribuce na prodejní síť
Zeměpisné rozložení distribuční sítě má vliv na lokalizaci, počet a druh potřebných skladů. Obdobně jako u předcházejícího faktoru existují dvě možnosti, tzn. síť se může skládat z nezávislých prodejců nebo z vlastních poboček.
Prodejní síť je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují lokalizaci skladu nebo skladů.
V případě vnější prodejní sítě mohou nebo nemusí být přizpůsobeny její lokalizace na území a její oblast vlivu reálné poptávce na výrobek.
Pokud je lokalizace poboček správná, je třeba se k nim chovat tak, jako by každá z nich byla skladem. Na strategických místech se umísťují distribuční centra a pokud to vyžaduje poptávka v dané oblasti, vytváří se vhodný tranzitní sklad. Cílem této strategie je omezit na nezbytné minimum dobu potřebnou k zásobení poboček, které musí být považovány za spotřební místo.
Pokud není lokalizace prodejců vhodná pro prodej daného výrobku, je třeba především zefektivnit toto hledisko. Po odstranění omezení je třeba postupovat tak, jak je to popsáno v předcházejícím odstavci. Prodejní síť, která je na daném území nevhodně lokalizovaná, může velmi pravděpodobně způsobit nárůst počtu tranzitních skladů a dokonce zpoždění v zásobování spotřebních míst. Tyto dva faktory vedou k nárůstu nákladů na distribuci výrobku a tím pádem ke ztrátě konkurenceschopnosti na trhu.
Navíc, pokud je prodejní síť složená z vlastních poboček, je třeba také zajistit jejich správnou zeměpisnou lokalizaci. Uvedené řešení umožní vyhnout se tvorbě dalších tranzitních skladů a také umožní sladit dobu zásobení spotřebních míst s požadovanou dobou.
V každém případě, ve vztahu k fyzické a obchodní distribuci, je práce bez meziskladů nebo regionálních skladů možná, pokud je zajištěna dobrá doprava a distribuce a také se používá jeden centrální sklad.
Také je možné použít outsourcing, službu logistického operátora, který řídí dopravu a distribuci a v případě potřeby také skladování a kompletaci objednávek.