Uspořádání skladu a faktory, které je třeba posoudit při jeho navrhování

Uspořádání skladu je prvním krokem v přípravě správně fungujícího objektu. Vhodné rozvržení plochy skladu je složitý úkol, který musí projektant zvládnout. Tento článek se soustředí na nejdůležitější faktory, které je třeba zohlednit při navrhování uspořádání skladu a také prezentuje příklad návrhu skladu, který zohledňuje šest vyhrazených zón s ohledem na činnosti, které jsou v nich prováděny.

Obvykle má projektant skladu k dispozici prostor, ve kterém jsou určité faktory důležitým omezením dostupné plochy. Z tohoto důvodu je nutná podrobná analýza distribuce.

V etapě určování vnitřního a vnějšího uspořádání skladu mohou nastat tři různé situace, které jsou svázány s nutností jiného rozmístění plochy. Jde zejména o tvorbu nových skladů, přestavbu stávajících a také reorganizaci skladů, které jsou v současné době využívány.

Poslední vyjmenovaná situace nevyžaduje přijímání rozhodnutí, která mají velký vliv na střednědobý a dlouhodobý rozvoj působnosti společnosti.

Ale bez ohledu na situaci musí být obecné uspořádání objektu v souladu s dobrým skladovacím systémem, tzn. se systémem, který splňuje následující potřeby: nejlepší využití prostoru, omezení překládání zboží na minimum, snadná přístupnost ke skladovanému výrobku, maximální možný ukazatel obrátkovosti, maximální pružnost v ukládání výrobku a také snadná kontrola počtu skladovaného zboží.

Pro dosažení těchto cílů je třeba nejdřív provést planimetrické uspořádání, více známé pod anglickým názvem lay-out, tzn. plošný návrh nebo plošné uspořádání skladu.

Lay-out je třeba provést především v souladu s principy správného skladování, které jsou uvedené výše a vyhnout se úzkým zónám a průchodům, s usnadněním překládkových úkolů a určením zařízení, která jsou nutná pro zvýšení rychlosti pohybu za účelem omezení doby činnosti.

V návrhu skladu a jeho uspořádání je třeba definovat v ideálním případě následující zóny:

A. Zóny nakládky a vykládky.
B. Zónu příjmu.
C. Zónu skladování.
D. Zónu kompletace objednávek.
E. Zónu odesílání.

Níže je představen příklad lay-outu, ve kterém jsou výše uvedené zóny zohledněné:

Uspořádání skladu s rozdělením na zóny

Zóny nakládky a vykládky (A)

K zónám nakládky a vykládky, které se obvykle nacházejí vně skladu nebo jsou s ním spojené, mají přímý přístup nákladní vozidla nebo vozidla pro dopravu a distribuci zboží.

V dobře zorganizovaném skladu je vhodné oddělit tyto činnosti od zbytku skladu a určit vhodný prostor pro nakládku a vykládku. Tato zóna může být integrována se skladem nebo může být nezávislá.

Nakládací rampa u skladu   Nepřímá rampa v mrazáku
Nakládací rampa u skladu   Nepřímá rampa v mrazáku
 

Zóny nakládky a vykládky integrované se skladem

Pokud se oblasti určené pro nakládku a vykládku nacházejí přímo na bocích skladu tak, že se ukládání a shromažďování zboží odehrává bez nutnosti přemístit se do jiných místností, potom mluvíme o zónách integrovaných se skladem. Jejich hlavní výhodou je rychlejší překládka, a proto je nejlepší je využít pro neintegrovaná řešení, ale pod podmínkou, že je dostupný dostatečně velký prostor.

Nákladní vozidla se postaví u ramp skladu, které mohou být oddělené od skladu plošinou nebo zabudované do skladu a vybavené vjezdovou bránou.

Nepřímé rampy jsou doporučované v situacích, ve kterých je to opodstatněno charakterem zboží, ochranou vnitřního prostředí nebo bezpečností skladovaného materiálu.

Typickým příkladem ramp tohoto druhu jsou mrazáky, ve kterých je třeba za každou cenu omezit ztrátu chladu, která by probíhala v případě, že by byla rampa ukončena otevřenou vjezdovou bránu. Existuje ale mnoho okolností, ve kterých je tato konstrukce vhodná, zvláště v případě, že by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti skladu.

Rampy spojené s budovou umožňují nákladním vozidlům přímý dojezd ke zdi skladu. Aby nedocházelo ke změnám vnitřního prostředí objektu, musí být jeho rampy vybavené minimálně jedním těsným uzavíracím systémem. Může se jednat o kovový nebo plášťový systém.

Rampy s přímým přístupem do skladu.

Rampy s přímým přístupem do skladu.

Vjezdové brány s kovovým zámkem jsou vybavené ručním nebo automatickým systémem, který aktivuje plochou pevnou, skládací nebo navíjecí bariéru. Otvírá se v okamžiku, kdy se přibližuje vozidlo TIR a zavírá se v okamžiku, kdy vozidlo končí operaci nakládání nebo vykládání. Pokud je systém zavírání automatický, je ochrana vnitřního prostředí účinnější.

Ústí rampy je vybaveno kovovým zámkem a límcem, který se po příjezdu vozidla TIR na toto vozidlo navlékne, díky čemuž má vnější prostředí rampy menší vliv na prostření uvnitř.

Ústí rampy s límcem   Sekční vrata   Navíjecí vrata
Ústí rampy s límcem   Sekční vrata   Navíjecí vrata
 

Návrh nákladových zón tohoto druhu musí zohlednit skutečnost, že úroveň skladu musí být výš, než je úroveň pohybu nákladních vozidel. Také je možné navrhnout takové zóny nakládky a vykládky, ve kterých vozidla vjíždějí dolů, ale pohyb a operace jsou prováděny rychleji v případě, že je sklad na vyšší úrovni než okolní terén.

Rozdílů výšek lze dosáhnout různými způsoby, takže není nutné navrhovat podlahu budovy ve větší výšce. Je možné například zmenšit zónu pohybu nákladních vozidel a tím vytvořit postupný spád, díky čemuž není třeba používat strmá stoupání, která znesnadňují manévrování a zpožďují pohyb.

Ilustrace nízko umístěné rampy

Ilustrace nízko umístěné rampy

 

Při určování rozdílu výšek mohou nastat dvě situace v závislosti na tom, zda jsou nákladní vozidla, která přijíždějí k zónám nakládky a vykládky, firemní nebo cizí.

Pokud k zónám nakládky a vykládky budou přijíždět pouze a výhradně firemní vozidla se stejnou výškou nákladové skříně, v tom případě je možné přesně určit rozdíl úrovní bez potřeby používat jiná řešení.

Pokud ale budou k těmto zónám přijíždět cizí nákladní vozidla s různými výškami nákladových skříní, bude nutné použít systém pro regulaci rozdílů výšek.

Paletový vozík

Paletový vozík

 

Obvykle je nutné zajistit vhodný systém regulace. Je to z toho důvodu, že i v teoreticky sjednocených vozidlech se vyskytují rozdíly výšek.

Jedním z důvodů je skutečnost, že tlumiče nákladních vozidel si časem „sedají“ kvůli různým zatížením nebo si rozvoj společnosti vyžádá koupi nebo pronájem jiných druhů dopravních prostředků. Rozdílu výšek v nákladových skříních nákladních vozidel se tak prakticky nelze vyhnout.

Pro vyrovnání těchto rozdílů je možné použít mechanická nebo hydraulická zařízení. Mechanickými zařízeními jsou nájezdové rampy nebo klapky, obvykle kovové, umístěné mezi rampou a vozidlem. Tyto prvky umožňují zdvižným a paletovým vozíkům nebo jakýmkoliv jiným mechanickým zařízením, která jsou používaná pro nakládku a vykládku nákladních vozidel vjezd a výjezd do a z vozidla.

Jiným řešením je použití druhého z vyjmenovaných zařízení, tedy kovové rampy, která je vybavená jedním nebo několika hydraulickými válci. Tento prvek usnadňuje přístup a může být zabudovaný do rampy nebo zvedat a spouštět vozidlo.

Zvedací plošina   Vyrovnávací zařízení zabudované v rampě
Zvedací plošina   Vyrovnávací zařízení zabudované v rampě
 

Nezávislé zóny nakládání a vykládání

Zóny tohoto druhu se nacházejí mimo sklad i když vždy v jeho blízkosti (je možné říci, že na jeho území). Mají tento název, protože jejich činnost je zcela nezávislá na samotném skladu. Obvykle tyto zóny tvoří velký otevřený prostor, na který mají nákladní vozidla přímý přístup. Vozidla se postaví tak, aby bylo možné je naložit nebo vyložit pomocí vysokozdvižných vozíků.

Toto řešení je používáno především v těch skladech, ve kterých se provádí jedna ze dvou činností, tzn. buď pouze nakládání nebo pouze vykládání zboží. Tato vlastnost umožňuje dosáhnout potřebné rychlosti obsluhy, protože nákladní vozidla nemusí přijíždět k rampám, díky čemuž se zkracuje čas potřebný k jejich nastavení. Tento způsob nakládání a vykládání zboží je navíc zcela nezávislý na cyklu práce skladu.

Operace překládání zboží na nákladních vozidlech mohou v těchto zónách probíhat z boku nebo zezadu vozidla. Pokud jsou operace prováděny z boku, používají se vysokozdvižné vozíky, jak je to znázorněné na fotografii vlevo.

 

Vozík obsluhující zboží u boku vozidla.   Vyrovnávací zařízení zabudované v rampě
Vozík obsluhující zboží u boku vozidla.   Vyrovnávací zařízení zabudované v rampě
 

V první variantě přijíždějí vysokozdvižné vozíky k nákladním vozidlům pomocí nájezdových ramp. Obvykle jsou to kovové rampy přistavené k nákladnímu vozidlu ručně nebo mechanicky. V prodeji je dostupných mnoho prvků tohoto typu, i když v současné době jsou používány dva druhy, tzn. modulové rampy a rampy montované u překládkových ramp.

Modulové rampy jsou kovové konstrukce s protiskluzovou pojízdnou plochou, která může být pevná – pokud je výška nákladních vozidel stejná – nebo pohyblivá pro vozidla s různými výškami.

Kdežto nájezdové rampy montované u překládkových ramp jsou zabudované pomocí zděné nebo betonové zdi, jejíž výška může být pevná nebo variabilní. Pokud je variabilní, je konstrukce rampy podobná konstrukci ramp zabudovaných do nakládacích a vykládacích ramp, které byly popsány výše.

Druhá možnost vykládky a nakládky nákladních vozidel zezadu je založená na použití mechanických kluzných lišt. Díky tomuto systému není třeba pro provedení operace vcházet dovnitř nákladové skříně vozidla. Stačí namontovat lišty, které umožní posun zboží uvnitř vozidla a pohyb se odehrává tak, že náklad se vzájemně posunuje.

Automatická nakládka pomocí kluzných lišt

Automatická nakládka pomocí kluzných lišt

 

Proces začíná umístěním jedné nebo několika jednotek u vstupu do skříně vozidla. Dále se jednotky vzájemně posunují a přemísťují do polohy, kde byla předchozí jednotka. Tímto způsobem se jednotlivé jednotky umísťují tak dlouho, až je naplněna celá nákladová skříň nákladního vozidla.

 

Zóna příjmu (B)

Zóna příjmu se musí nacházet v místě co nejvíce odděleném od zbytku skladu, aby bylo možné nejen přijímat zboží, ale také provádět kontrolu jeho kvality a třídění.

Zóna příjmu

Zóna příjmu

Po kontrole, zda dodávka splňuje požadavky související s vlastnostmi a kvalitou objednaného zboží, se určuje lokalizace nákladu ve skladu.

V závislosti na druhu skladu může být nutné zpracování přijatých jednotek. Pro umožnění provádění uvedené funkce je třeba tuto zónu vhodně navrhnout. Může se například ukázat, že je nutné rozložení přijatých palet na menší jednotky, nebo vyjmutí prvků ovinutých fólií apod.

S ohledem na význam příslušné kontroly kvality a především správné lokalizace pro budoucí účinnost skladu musí mít tato zóna zaručený co největší prostor a nezávislost.

V současné době jsou téměř všechny výrobky obsluhované ve skladu vybavené čárovými kódy, které jsou čteny skenery. Po identifikaci jednotek může centrální počítač okamžitě vygenerovat etiketu s místem lokalizace zboží. Etiketu může následně přečíst skenerem operátor vysokozdvižného vozíku nebo skenery automatických mechanických systémů, které se nacházejí ve skladu, za účelem uložení zboží na vhodném místě.

Rádiový terminál při čtení informací z palety.

Rádiový terminál při čtení informací z palety.

Zóna skladování (C)

Vlastní zóna skladování je určená pouze pro skladování zboží. Existují různé druhy skladování zboží: přímo na podlaze, stohované přímo na podlaze nebo uložené v blocích a ve skladovacích regálech. Volba určitého způsobů závisí především na druhu skladovaného zboží, na možnosti stohování nebo na jeho množství a době, po kterou má být skladováno.

Skladování stohováním je založeno na ukládání jednotlivých nákladových jednotek na sobě bez žádných nepřímých prvků s výjimkou palet, na kterých jednotlivé nákladové jednotky leží. Výhodou tohoto způsobu je lepší využití prostoru, protože nevytváří nepoužívané polohy. Ne všechno zboží může být skladováno tímto způsobem, protože každé zboží má určitou mez pevnosti, a tedy maximální výšku stohování. Velkou vadou tohoto systému je omezený přístup, tzn, že pro vyjmutí kteréhokoliv nákladu je třeba nejdříve sejmout stoh, který je nad ním.

Stohování může být použito hlavně pro dva druhy nákladů, tzn. pro zboží s velkou vnitřní pevností a také pro zboží umístěné v tuhých obalech. Zboží s velkou vnitřní pevností, jako keramické cihly, betonové prvky atd., umožňují přímé skladování, někdy dokonce bez palet nebo jakýchkoliv podpůrných systémů. Jiné zboží, jako krmiva, cement, kameniva (skladovaná v pytlích), také umožňují tento způsob skladování s ohledem na jejich pevnost v tlaku. Ale v tom případě je nutné použít palety nebo jiné podpůrné systémy, aby je bylo možné vhodně obsluhovat.

Tuhé obaly, jako kartonové krabice, dřevěné nebo plastové bedny, mohou být bez problému ukládány do stohu, ale tuhost a pevnost těchto obalů má vliv na možnost hromadění se většího nebo menšího počtu jednotek v menší nebo větší výšce.

Pokud požadavek na skladování překračuje pevnost pro stohování nákladových jednotek nebo je potřebná větší dostupnost výrobku, je třeba použít regály.

Skladování v regálech se provádí použitím kovových konstrukcí, které se v podstatě skládají z rámů a vhodně vyztužených nosných příček. Tyto prvky tvoří strukturu s mnoha buňkami, ve které vznikají volná místa pro ukládání nákladových jednotek. Konfigurace a uspořádání buněk (nebo paletových míst) mohou být různé, aby umožnily přizpůsobení se jednotlivým operacím a také potřebám dostupnosti a shromažďování nákladu.

Sklad distribuční společnosti

Sklad distribuční společnosti

 

Zóny kompletace objednávek (D)

Zóny vysvětlené v tomto bodě nejsou nezbytné ve všech skladech, ale pouze v těch, ve kterých musí mít vydávané zboží jinou konfiguraci nebo složení než přijímané zboží anebo vyžaduje provedení jiné změny.

Zóny kompletace mohou být integrované se skladovacími zónami. Tak je to v případě kompletace prováděné z regálu. Mohou být také oddělené od zóny skladování nebo vytvořené na zvláštních místech obvykle vybavených automatickými nebo poloautomatickými systémy.

Fotografie ukazuje zónu kompletace objednávek ve skladu určeném pro baterie a příslušenství do koupelen

Fotografie ukazuje zónu kompletace objednávek ve skladu určeném pro baterie a příslušenství do koupelen

Zóny odesílání (E)

Tyto zóny jsou určené pro balení objednávek, které byly zkompletované v zónách popsaných v předcházejícím bodě. V závislosti na potřebě může být tato zóna určená také pro shromažďování zboží, které bude vydáváno a nakládáno do dodávkových a distribučních vozidel.

Pro zajištění odpovídající rychlosti pohybu ve skladu, musí být tyto zóny navržené ne zvláštním místě, odděleném od zbytku skladu.

Pokud jsou oddělené zóny příjmu a odesílání, musí mít každá z nich také samostatné zóny nakládání a vykládání. Pokud se ale zóny příjmu a odesílání nacházejí blízko sebe, stačí vyhradit jednu společnou zónu nakládání a vykládání. Nicméně toto řešení znesnadňuje kontrolu pohybu zboží a vozidel.

Sklad distribuční společnosti.

Sklad distribuční společnosti.

 

Zóny služeb

Část skladu je třeba vyhradit na některé činnosti související se službami objektu, jako jsou kanceláře, kontrolní oddělení, šatny, sociální zařízení a místo pro nabíjení akumulátorů překládkových zařízení.

Kontrolní oddělení musí být v zóně příjmu a vydávání nebo, pokud je to možné, mezi těmito dvěma zónami, aby byla zajištěna větší operativnost a efektivita zaměstnanců v tomto oddělení.

Šatny, sociální zařízení a kanceláře se mohou nacházet na libovolném místě ve skladu, ale logické je jejich umístění poblíž místností kontrolního oddělení. Dobrým řešením pro přiblížení těchto oblastí je stavba podesty nad zónou příjmu a vydávání, na které se vytvoří tyto místnosti.

Místo určené pro dobíjení akumulátorů překládkových zařízení musí být oddělené a vybavené vhodnou ventilací pro zajištění větší bezpečnosti a předcházení nehodám během operací prováděných v této oblasti.

Other topics in this category