Řízení skladu
Dobré řízení skladu pomáhá optimalizovat lokalizace a pohyby zboží. Jeho cílem je získání nejvyšší možné účinnosti skladu.
Co je to sklad? Sklad je objekt, který spolu se skladovacími a překládkovými zařízeními, personálem a řídicími prostředky umožňuje regulaci rozdílů mezi pohybem přijímaného zboží (dodávaného dodavateli, výrobními závody atp.) a pohybem vydávaného zboží (zboží odesílané do výroby, na prodej apod.). Tyto pohyby jsou často nekoordinované, což je jedním z důvodů, proč je nutné definovat optimální skladovací proces.
Sklad chlazených a mražených potravinářských výrobků
Někdy může typ podnikání dané společnosti vyžadovat použití ne jednoho, ale několika druhů skladů: na suroviny, polotovary, hotové výrobky atp. Poloha všech těchto skladů je závislá na konkrétních požadavcích na jejich funkci a také na omezeních nebo možnostech každé lokalizace a jejího okolí.
Nejlepším způsobem klasifikace jednotlivých (v současné době existujících) skladů je jejich rozdělení podle společných vlastností. Tyto je možné určit na základě druhu skladovaného výrobku, používané budovy, pohybu materiálů, lokalizace nebo stupně mechanizace, která je v objektu používaná.
V závislosti na druhu výrobků rozlišujeme sklady, které se specializují na materiálové svitky, hořlavé materiály, profily, drobné materiály, náhradní díly, zboží podléhající rychlé zkáze a dokonce na sklady obecného použití.
Kritériem klasifikace může být také samotná budova. Rozlišujeme tedy sklady pod otevřeným nebem, skladovací haly, sklepy, sila nebo sklady, chladírenské sklady, samonosné sklady (regály jsou kostrou budovy) atd.
V závislosti na pohybu materiálů je možné rozdělit objekty na sklady určené pro suroviny, komponenty a polotovary, hotové výrobky, nepřímé sklady, sklady, distribuční sklady atd.
S ohledem na lokalizaci rozlišujeme sklady centrální, regionální a tranzitní. Zatímco s ohledem na mechanizaci rozlišujeme sklady na ruční, tradiční a automatické.
Činnosti prováděné ve skladu se týkají hlavně příjmu zboží, jeho kontroly, blízké dopravy (mezi jednotlivými zónami skladu), skladování, kompletace objednávek, konsolidace nákladů, odeslání zboží a také řízení a předávání informací o stavu skladové zásoby, pohybu, požadavcích atd.
Existuje mnoho faktorů, které je třeba zohlednit při návrhu skladu. Především je třeba zohlednit skladovaný výrobek, pohyb materiálů nebo výrobků, dostupný prostor pro skladování, skladovací zařízení, jako jsou skladovací regály a zařízení pro blízkou dopravu, lidský faktor (personál) a také systém řízení a politiku společnosti.
Na základě všech těchto prvků jsou shromažďována data, která mají vliv na různé aspekty objektu, a která je třeba brát do úvahy během jeho tvorby.
Nejjednodušší sklad se obvykle skládá ze vstupně-výstupní brány, volné zóny pro manévrování a kontrolu, skladovací zóny, která je určená pro rozmístění materiálu, kanceláří a sociálního zázemí.
Návrh jednoduchého skladu, který se skládá ze: skladovací zóny, kanceláří a sociálního zázemí
Pokud začneme nejjednoduššími konfiguracemi, můžeme k nim přidávat další zóny, jako na příklad zónu příjmu materiálu, balení a konsolidace, odesílání, nabíjení akumulátorů do vozíků a také překládkové doky (prostory).
Rozšířená verze předchozího skladu, ke kterému byly přidány zóny pro příjem materiálů, balení, konsolidaci a odesílání
Překládkové doky (prostory) ve skladu.
Sklad může být také rozdělený na sektory v závislosti na skladovaném zboží nebo v souladu s pracovní procedurou. Další obrázek ukazuje příklad takového způsobu uspořádání:
1. Kancelářská a služební budova.
2. Překládkové doky (prostory).
3. Zóna pro příjem a kontrolu.
4. Zóna pro odesílání.
5. Sklad rychloobrátkových nebo velkorozměrových výrobků.
6. Kompletace rychloobrátkového zboží z palet.
7. Sklad výrobků atypických rozměrů.
8. Sklad středněobrátkových komponent.
9. Sklad rychloobrátkových komponent.
10. Sklad nízkoobrátkových komponent.
11. Sklad výrobků s vyšší hodnotou.
12. Zóna pro balení a konsolidaci.
Znázornění skladu rozděleného na sektory v souladu s pracovní procedurou a druhem skladovaného výrobku.
Centrální sklad určený pro výrobu a distribuci mražených těst pro potravinářský průmysl.
Místnosti určené pro každou jednotlivou zónu musí být vhodné s ohledem na velikost pozemku pro budovu, nutné kapacity, prováděné operace, personál, požadované prostředky, materiálový pohyb a také možnost budoucího rozvoje.
Přizpůsobení návrhu zónám v objektu musí každopádně vyplývat z komplexní analýzy požadavků společnosti – která zohledňuje výše diskutované okruhy otázek – a také ze zkušeností dodavatele v oblasti zavádění logistických a skladovacích řešení.
Celá budova, tzn. její tvar, uspořádání a příjezdové komunikace musí být v souladu s konkrétními požadavky zákazníka. Nutné je také zohlednit možnost budoucího rozvoje. Sklad, který nemá možnost budoucího rozvoje, je chybou, pokud se tedy nejedná o dočasný objekt nebo takový, pro který je charakteristický statický rozvoj.
Dobré řízení skladu pomáhá optimalizovat lokalizace a pohyby zboží. Jeho cílem je získání nejvyšší možné účinnosti skladu.
Centrální sklad je objekt, ze kterého jsou vydávány výrobky určené téměř výhradně pro zásobení regionálních nebo lokálních skladů.
Centrální sklad musí splňovat určité funkce, jako je příjem a skladování výrobků, jejich kontrola a inventarizace a také kompletace objednávek.
Výpočet návratnosti investice (ROI) do skladu spočívá ve vyhodnocení přibližné doby, která je nutná pro získání zpět vstupních nákladů na takovou investici.
Skladový software (WMS) je klíčovým prvkem optimalizace fungování skladu, který mj. řídí příjmy a kontroluje skladové stavy.
Lokalizace skladu musí být analyzována s přihlédnutím ke čtyřem základním faktorům: výrobě, poptávce, nákladům a konkurenceschopnosti.
Základní hlediska bezpečnosti ve skladu - riziko požáru, jeho předcházení, omezování jeho důsledků a také bezpečné rozložení zatížení v objektu.
Je to základní skladovací a přepravní jednotka uložená na modulovém nosiči (bedně, paletě, kontejneru apod.), který usnadňuje její obsluhu.
Čárové kódy nebo RFID kódování jsou systémy, které umožňují identifikaci každé jednotky ve skladu pomocí laserových nebo rádiových čteček.
Ve skladu je během provádění úkolů technologie RFID nejúčinnější formou komunikace mezi skladovým softwarem a operátorem.