Návrh skladu

Návrh skladu vyžaduje organizaci a rozložení vhodných pracovních oddělení v různých částech objektu. Centrální sklad by se měl zpravidla skládat ze šesti částí: příjmu, kontroly kvality, formování ložných jednotek, skladování, kompletace objednávek a odesílání. Tato oddělení je obvykle možné rozdělit do tří zón: příjem, skladování a odesílání. Tyto zóny jsou popsány níže. 

Zóna příjmu

Tato oblast obsahuje příjem materiálů, kontrolu kvality a také, pokud to vyžaduje charakter výrobku nebo zboží, formování ložných jednotek.

Zóna příjmu musí navazovat na vykládkové doky (prostory) a musí mít vhodné rozměry pro obsluhu veškerého zboží, které je ve skladu přijímáno během normální práce v nezkrácené pracovní době. Pokud je to možné, je třeba vyčlenit dodatečnou oblast , která bude dostatečně velká pro obsluhu dalšího množství zboží přijímaného navíc, které nebylo dříve plánováno.

Pokud je nutné formovat přijaté ložné jednotky, je třeba zvětšit plochu a zajistit prostředky umožňující provedení tohoto úkolu, tzn. je třeba zaměstnat potřebný personál, namontovat pracovní stoly a vhodné nástroje, vyčlenit část skladovacího prostoru na prázdné obaly a také systém pro odstranění originálních obalů.

Zóna příjmu

Návrh zóny příjmu je závislý na tom, zda v objektu budou kompletované objednávky a také, zda bude kompletace prováděna na skladovacích regálech.

V centrálním skladu se může tato oblast skládat z jedné nebo několika části. Jako příklad nám poslouží objekt, ve kterém jsou přijímány různé druhy výrobků, v různých množstvích, s rozdílnými ukazateli obrátkovosti a se složitými skladovacími požadavky.

Pro návrh skladu s takovými vlastnostmi je nejdříve nutné provést analýzu ukazatelů obrátkovosti výrobků a rozdělit je do tří kategorií, s: malou, střední a rychlou obrátkovostí. Samozřejmě, že určení těchto tří kategorií je velmi subjektivní, ale je možné a je třeba určit obrátkovost pomocí průměrného referenčního ukazatele. Výrobky, jejichž ukazatel se mu blíží, jsou považované za středněobrátkové. Výrobky, jejichž ukazatel je o mnoho nižší než průměrný referenční ukazatel, jsou považované za nízkoobrátkové a ty, jejichž ukazatel je o mnoho vyšší než průměrný referenční ukazatel, jsou považované za rychloobrátkové výrobky.

Po nadefinování výrobků, jejich množství a obrátkovosti jsou tyto výrobky umístěny ve skladu, se zohledněním tří faktorů. Zaprvé nízkoobrátkové zboží je v podstatě spotřebovávané v malých množstvích, a proto vyžaduje malé skladové kapacity.

Zadruhé středněobrátkové zboží je často objednávané v přiměřených množstvích (tzn. že je objednávané v průměrných a typických dodávkách). Z tohoto důvodu vyžadují dobrou dostupnost a rychlost jejich obsluhy nemusí být ani velká, ani malá.

S ohledem na velkou poptávku je rychloobrátkové zboží objednávané velmi často (v průměrných a velkých, ale častých dodávkách). V případě rychloobrátkových výrobků je nejdůležitější zajištění velké dostupnosti a velké rychlosti vyjmutí.

V centrálním skladu, který splňuje výše uvedené požadavky, je množné vytvořit:

- Blokovou skladovací zónu s vjezdovým systémem, která bude určená pro rychloobrátkové výrobky, u nichž je prioritou objem, a nikoliv dostupnost nebo rychlost vyjmutí. V závislosti na množství výrobku a dostupné kapacitě je možné použít blokovou konfiguraci nebo libovolný vjezdový systém.

- Regálovou zónu, která může být v závislosti na množství skladovaných rychloobrátkových výrobků určená pouze pro skladování (pouze skladování nákladů) nebo se také může skládat z policových regálů používaných pro kompletaci.

Pokud se jedná výhradně o skladovací zónu, mohou být překládkovými zařízeními tradiční vysokozdvižné vozíky (v tom případě jsou nutné koridory šířky 3500 až 4000 mm), vozíky s teleskopickými vidlicemi (šířka koridorů musí být v tomto případě od 2500 do 3000 mm), trojstranné vozíky (koridory šířky 1700 do 2200 mm) nebo zakladače (šířka koridorů menší než 1700 mm). Jednotlivá překládková zařízení nejsou volena pouze v závislosti na prostoru, který je potřebný mezi regály, ale především na základě poměru mezi nutnou a dostupnou skladovací kapacitou.

Také je třeba zvážit různé zvedací výšky jednotlivých zařízení.

Dalším důležitým faktorem je investice, která je svázaná s přijetím daného systému, protože čím sofistikovanější jsou používaná překládková zařízení, tím je větší náklad na jejich pořízení. Také je třeba mít na paměti návratnost investice (ROI), protože v případě sofistikovanějších systémů s vyšší vstupní investicí bude její návratnost podstatně rychlejší.

Z druhé strany, pokud je počet rychloobrátkových výrobků velmi vysoký, stojí za to navrhnout kombinovanou skladovací zónu. Jelikož kompletace je nejrychleji prováděna z co nejnižší úrovně a skladování je nejefektivnější při co největší výšce, je třeba navrhnout konfiguraci regálů s kompletací malých prvků ve střední výšce (zatímco skladování ve zbylé) nebo použít automatické systémy.

Zóna odesílání

V této oblasti jsou umístěny oddělení kompletace objednávek (z úrovně podlahy nebo z regálu) a oddělení odesílání.

V této zóně musí být připravované a balené objednávky z dalších skladů v distribučním řetězci. Za tímto účelem je třeba zajistit vhodné prostředky, na kterých se nesmí šetřit, protože to je ta část skladu, která má největší vliv na jeho dobré jméno a prestiž u externích partnerů. Pokud je kompletace prováděna na regálech, je práce v této zóně znatelně jednodušší.

V každém případě musí být zaměstnanci zóny kompletace v organizační struktuře podřízeni oddělení odesílání, protože toto oddělení je zodpovědné za řízení práce v zóně kompletace v závislosti na vnější poptávce.

Kompletace objednávek je ve vztahu ke způsobu práce, pokud existuje řídicí systém skladu a byl vhodným způsobem naprogramován, omezena na setřídění výrobků do šarží v označené zóně.

Prostor vyhrazený pro nakládku musí být dostatečně velký, aby se do něj vešly všechny řady výrobků, které jsou vydávány v průběhu normálního pracovního dne, i když je pohodlné a nutné zajistit prostor pro rozšíření za účelem obsluhy neplánovaných požadavků ve špičce. Zóna odesílání zásilek musí být co nejblíž nakládkových doků (prostorů).

Pokud se kompletace uskutečňuje v samostatných místnostech (zvláště v případě volně ložených kontejnerů), je nutná vhodná konsolidační zóna. V blízkosti této zóny je možné umístit třídicí dopravníky, které budou dopravovat roztříděné jednotky podle objednávek nebo podle tras. 

Alternativou pro dopravníky, která umožní přepravu konsolidovaného nákladu do zóny odesílání, jsou paletové vozíky, vysokozdvižné vozíky a také vozíky s automatickým řízením (AGV a LGV). Na vložené grafice je viditelný příklad použití vozíků s laserovým vedením. LGV skládají palety na pět válečkových stolů, odkud je odebírá kyvadlově pracující vozík a umísťuje je na jednu z několika koncových řad, které jsou vybaveny akumulačními dopravníky.